O vlně

Ovčí vlna

Vlna je klasická surovina, která má nezastupitelné místo v textilním průmyslu. V poslední době se však začíná využívat vlna i ve stavebnictví jako výborný izolační materiál. Spřádat vlnu se naučili lidé již v neolitu. Zpracování vlny kvetlo v X. až XV. stol. po Kr. zejména v Německu a rozšířilo se do Nizozemí a odtud do Anglie, kde je dodnes nejlepší vlnařský průmysl. Bohužel v dnešní době není chov ovcí v České republice příliš rozšířený, a to především kvůli omezenému využívání jejich masa i vlny v průmyslu.

Na jedné ovečce vyrostou za rok nejméně 3 kg vlny, ale může to být i pětkrát tolik – záleží na plemeni. Stříhá se surová, takzvaná potní vlny a ukládá se jako celistvé rouno. Po odstranění nečistot, tuku a potu zůstane pouze asi 40 % spřadatelných vláken vhodných k využití v textilním průmyslu.

Pro potřeby plstění a předení je nejvhodnější vlna z oveček merino, romney marsh. Ovečky by se měly stříhat dvakrát ročně, zručný střihač za použití elektrického strojku zvládne jednu ovci ostříhat za několik minut, ruční stříhání je náročnější. Ostříhaná vlna se přebere, odstraní se hrubé nečistoty a slepence. Následně se vlna pere.

Praní vlny

Vlna se pere buď ručně nebo v pračkách určených pro praní vlny. Musí se dodržovat jistá pravidla, aby se vlna zbytečně nesrazila. Pokud vlnu pereme v ruce, použitá voda by měla mít stále stejnou teplotu, nejlépe teplotu okolního prostředí. Doporučuje se vlnu den předem namočit v nějakém škopku, tato první voda se dá použít jako výborné hnojivo na zahrádku. Druhý den začneme s praním, některé publikace uvádějí jako výborného pomocníka zvon na čištění odpadu. Z vlastní zkušenosti dávám přednost praní pouze v ruce. Zvon zbytečně vlnu zplstí. Vlnu dále mácháme tak dlouho, dokud není voda čistá. Vypranou vlnu ždímám v ruce a nechávám ji uschnout na sluníčku. Aby vlna dobře schla, měl by k ní vzduch mít přístup zdola i shora.

Česání vlny

Po usušení vlnu pročešeme. Vlna se češe na speciálních kartáčích, pokud je nemáme, můžeme v nouzi použít i hřebeny na psy. Nebo lze vlny česat na bubnových česačkách.

Barvení vlny

Vlněné česance lze barvit dvěma způsoby: rostlinnými barvivy nebo barvami hotovými. Barvení pomocí rostlin je velmi náročný proces. Jednodušší a dostupnější je barvení chemickými barvami např.: Cheds, Iberia. Vlna se vloží do předem připraveného roztoku, který má teplotu okolního prostředí. Pozor vlna nesmí utrpět teplotní šok! Pak by došlo k předčasnému zplstnatění. Pak se roztok s vlnou zahřívá k bodu varu, může se nechat i chvíli převařit. Doba vychládání by měla být stejně pozvolná jako doba zahřívání. Do roztoku je vhodné přidat trochu octa pro lepší ustálení barev. Po vychladnutí se vlna máchá tak dlouho, až je voda čirá.

Plsť

Je výrobek vzniklý ze všemožně zkřížených a spolu pevně spojených zvířecích vláken, převážně ovčí vlny nebo králičí, lamí či psí srsti. Vzniká tak nikoliv tkaním, ale skládáním vláken rouno, v němž se vlákna plstěním a valchováním mezi sebou propletou a slepí, takže tvoří pevnou celistvou plochu podobnou látce tkané.

Plstění

Je zhotovování plsti ze sejmuté a připravené srsti zvířat. Tato výroba je prastará. Vlna byla vždy dobře dostupný materiál. Díky tomu se filcování hojně rozšířilo po světě. Mongolští pastevci využívají této techniky i dnes při zhotovování koberců a pokrývek na jurtu. Je mnoho způsobů plstění: valchování na valchách, šlapání nohama, použití dřevěných kopyt na výrobu bezešvých výrobků atd.

Techniky plstění

Dvě techniky plstění

  1. Suchá technika – pomůckou, bez které se neobejdeme je plstící jehla. Ta má vybroušené ostré výstupky, kterými při vypichování do ovčího rouna nabírá jemná vlákna vlny a opakovaným pohybem je spojuje a tím se vlákna zhušťují – plstí. Na každou práci používáme molitan jako podložku.
  2. Mokrá technika – postupů je zde několik, záleží na druhu výrobku. Společnou pomůckou je mýdlo a voda. Mezi další pomůcky může patřit kus záclony, bublinková folie, valcha, šablony. Princip je stejný, vlna se poskládá do kolmých vrstev na sebe, pokape se mýdlovou vodou a přes záclonu se začne zlehka hladit. Když vlna začne držet tvar, záclona se může sundat a plstíme tak dlouho, až vznikne pevný filc.

 

Předení na kolovratu

Tradice ručního předení a spřádání vlny roste v poslední době zejména při rozšiřování ekologických forem hospodaření.